Slavibor, Prince of the Sorbs-Milczan & Lidoslava

http://genealogics.org/getperson.php?personID=I00280749&tree=LEO

In "Slovanské starožitnosti: Oddíl dějapisný, Band 2" by Pavel Jozef Šafárik, published in 1863 in the Czech language (available on Google Books, page 464), Slavibor is recorded from old records as Slavibor comes de castello Psov. Comes was a Roman title which developed by the time Slavibor lived in to the equivalent of Count (German: Graf). (Reference: http://de.wikipedia.org/wiki/Comes) and castello is latin for castle. His daughter Ludmila is also mentioned, with reference to the town of Melnik.

Also:

http://fmg.ac/Projects/MedLands/BOHEMIA.htm

BOŘIWOJ, son of --- ([852/53]-[900]). The Chronica Boemorum names Gostivit as the father of Borwoy, and records that the latter was the first duke to be baptised by Methodius Bishop of Moravia, during the reign of Svatopluk King of Moravia[9]. He founded the town of Prague[10]. Dux. The Cronica Principum Regni Boemiæ records that "Borzywoy primus Dux christianus in Boemia" was baptised "cum coniuge sua beata Ludmilla Martyre" in 894[11].

m ([874/75]%29 LUDMILLA, daughter of SLAVIBOR ze Pšova [Prince of Pšov or Prince of the Sorbs] (860-murdered Burg Tetin 15 Sep 921, bur Prague St Georg). The Chronica Boemorum names "filia Zlavoboris comitis de castello Psov, nomine Ludmila" as wife of "Borivoy"[12]. She was strangled[13]. The Cronica Principum Regni Boemiæ records that "Borzywoy primus Dux christianus in Boemia" was baptised "cum coniuge sua beata Ludmilla Martyre" in 894[14]. She was canonised.

Duke Bořiwoj & his wife had two children:

1. SPYTIHNĔV (875-915). The Chronica Boemorum names "Spitigneum et Wratizlaum" as sons of "Borivoy", specifying that the former succeeded his father[15]. He succeeded his father in [900] as SPYTIHNĔV Duke of the Bohemians.

2. VRATISLAV (888-killed in battle 13 Feb 921).

Also:

Slawibov Zupan (Princeling) of PSOW aka Slavibor Zupan ze PSOVA Born: abt. 827 Forrás / Source: http://fabpedigree.com/s042/f484362.htm

Slavibor aus Wikipedia, der freien Enzyklopädie Wechseln zu: Navigation, Suche Der sorbische Fürst Slavibor (auch Slavibor van Bohemen; * 830; † nicht bekannt) war Vater der böhmischen Heiligen Ludmilla von Böhmen. Das Geschlecht der Pschowanen soll in der Nähe von Melnik auf der Holzburg Pšov gesiedelt haben. Die Burg soll Fürst Slavibor für seinen Sohn Housek zur Burg Houska umbauen lassen haben.

Um die Herkunft des Slavibor gibt es unterschiedliche Auffassungen. Nach František Borák soll Slavibor Fürst in Mähren gewesen sein.

Forrás / Source: http://de.wikipedia.org/wiki/Slavibor

Według Wikipedii. : " Sławibor (IX w.) – książę pszowski lub milczański, ojciec Ludmiły, żony czeskiego księcia Borzywoja I.

Według legendy tzw. Krystiana oraz przekazu kronikarza Kosmasa z Pragi był komesem w grodzie Pšov (współczesny Mielnik), z kolei według słowiańskiego Prologu o św. Ludmile był księciem serbskiego plemienia Milczan. Bibliografia

   Labuda G., Sławibor, Słownik starożytności słowiańskich, t. 5, 1975, s. 239."

Slavibor (9. století? cca(820-827) – +894?) byl otec svaté Ludmily.
Ludmila byla dcerou Lidoslavy.(*cca830-)
Starší bratr Ludmily se jmenoval Houska.(*cca850-)
Podle Kosmovy kroniky české a Kristiánovy legendy byl pšovským vévodou, naopak Prolog o svaté Ludmile uvádí, že byl milčanským knížetem.[1]

Praví se, že vévoda Slavibor založil hrad Houska roku 878, který tehdy sloužil ještě jako hradiště, jak naznačuje Kronika česká sestavena Václavem Hájkem z Libočan, avšak za pravděpodobného stavebníka se považuje Přemysl Otakar II.[2]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slavibor

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cestibor Čestibor (latinsky Zistibor[1]%29 (9. století? – 859) byl lužickosrbský kníže se sídlem na hradě u Zhořelce v roce 856.[2] Během své vlády byl vazalem franského krále Ludvíka Němce.

V roce 851 probíhala válka mezi Srby a králem Ludvíkem, který území Lužických Srbů poplenil a Srby přinutil k vazalství.[3] Kníže Čestibor se stal oddaným vazalem, který se snažil i ostatní kmeny Slovanů dostat pod nadvládu krále Ludvíka. V roce 856 vedl Srby do boje proti kmeni Glomitů, které porazil a přinutil k německému vazalství. Během jeho vlády k němu uprchnul syn vévody Vistracha, vypuzen bratrem Slavitěchem z Vitorazského území,[2] s centrem na hradišti Wiztrachi (civitas Wiztrachi).[4][5] Čestibor ho odkázal k franskému králi Ludvíkovi, který ho opět jmenoval županem Vitorazského území a v roce 857 ho vyslal v čele vojska proti Slavitěchovi. Když se to Slavitěch dozvěděl, uprchl k moravskému knížeti Rostislavovi, kterého požádal o pomoc. Rostislav se vydal na tažení na území Srbů. Neustálé boje a Čestiborova oddanost východofranskému králi mezi Srby v roce 859 vyvolala povstání, během něhož knížete Čestibora zabili a proti králi Ludvíkovi se vzbouřili.[6]

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cimislav

Čimislav (latinsky Cimusclo[1]%29 (? - 839?) byl vůdce lužickosrbského kmene Kolediců v první polovině 9. století. Patřil k jednomu z nejmocnějších lužických vládců, který podle dochovaných zdrojů vlastnil kromě župního hradu ještě dalších 11 hradíšť.[2][3]

Annales Bertiniani uvádí, že Sasové v roce 839 vedli válečné tažení proti Gliňanům, kmeni bodrckému.[4] V tomtéž roce Sasové vedli válečné tažení i proti Velétům a srbským Koledům, kteří byli poražení u hradiště Kesigesburg (dnešní Colditz, Köthen či Zörbig). V bitvě u Kesigesburgu padl i Čimislav vůdce Kolediců.[4][5] Ještě během tohoto tažení si Koledici zvolili nového vůdce, který uzavřel s Východofránskou říší a jejím králem Ludvíkem I. Pobožným mír, čímž pro Lužické Srby zajistil ochranu před vpády jiných kmenů. V roce 843 byla ve Verdunu uzavřena Verdunská smlouva, podle niž připadla východní část Franské říše definitivně Ludvíku Němci synovi Ludvíka Pobožného, který se smlouvou získal i moc a touhu k podmanění si území Slovanů na východě. Pro Lužické Srby i další slovanské kmeny skončilo v roce 843 krátké období míru a nastaly další boje o nezávislost.[4]

Haussek (Hauska) byl starší bratr svaté Ludmily, syn Slavibor ze Pšova a jeho manželky Lidoslavy.

Slavibor, vojvoda Pšovanů, měl syna krásné a mužné postavy, kterého velmi miloval. Jmenoval se Housek a Slavibor pro něho dal postavit na jedné vysoké skále pevný hrad, pojmenovaný po něm Houskův Hrad – krátce Houska.

http://genealogics.org/getperson.php?personID=I00280749&tree=LEO

In "Slovanské starožitnosti: Oddíl dějapisný, Band 2" by Pavel Jozef Šafárik, published in 1863 in the Czech language (available on Google Books, page 464), Slavibor is recorded from old records as Slavibor comes de castello Psov. Comes was a Roman title which developed by the time Slavibor lived in to the equivalent of Count (German: Graf). (Reference: http://de.wikipedia.org/wiki/Comes) and castello is latin for castle. His daughter Ludmila is also mentioned, with reference to the town of Melnik.

Also:

http://fmg.ac/Projects/MedLands/BOHEMIA.htm

BOŘIWOJ, son of --- ([852/53]-[900]). The Chronica Boemorum names Gostivit as the father of Borwoy, and records that the latter was the first duke to be baptised by Methodius Bishop of Moravia, during the reign of Svatopluk King of Moravia[9]. He founded the town of Prague[10]. Dux. The Cronica Principum Regni Boemiæ records that "Borzywoy primus Dux christianus in Boemia" was baptised "cum coniuge sua beata Ludmilla Martyre" in 894[11].

m ([874/75]%29 LUDMILLA, daughter of SLAVIBOR ze Pšova [Prince of Pšov or Prince of the Sorbs] (860-murdered Burg Tetin 15 Sep 921, bur Prague St Georg). The Chronica Boemorum names "filia Zlavoboris comitis de castello Psov, nomine Ludmila" as wife of "Borivoy"[12]. She was strangled[13]. The Cronica Principum Regni Boemiæ records that "Borzywoy primus Dux christianus in Boemia" was baptised "cum coniuge sua beata Ludmilla Martyre" in 894[14]. She was canonised.

Duke Bořiwoj & his wife had two children:

1. SPYTIHNĔV (875-915). The Chronica Boemorum names "Spitigneum et Wratizlaum" as sons of "Borivoy", specifying that the former succeeded his father[15]. He succeeded his father in [900] as SPYTIHNĔV Duke of the Bohemians.

2. VRATISLAV (888-killed in battle 13 Feb 921).

Also:

Slawibov Zupan (Princeling) of PSOW aka Slavibor Zupan ze PSOVA Born: abt. 827 Forrás / Source: http://fabpedigree.com/s042/f484362.htm

Slavibor aus Wikipedia, der freien Enzyklopädie Wechseln zu: Navigation, Suche Der sorbische Fürst Slavibor (auch Slavibor van Bohemen; * 830; † nicht bekannt) war Vater der böhmischen Heiligen Ludmilla von Böhmen. Das Geschlecht der Pschowanen soll in der Nähe von Melnik auf der Holzburg Pšov gesiedelt haben. Die Burg soll Fürst Slavibor für seinen Sohn Housek zur Burg Houska umbauen lassen haben.

Um die Herkunft des Slavibor gibt es unterschiedliche Auffassungen. Nach František Borák soll Slavibor Fürst in Mähren gewesen sein.

Forrás / Source: http://de.wikipedia.org/wiki/Slavibor

Według Wikipedii. : " Sławibor (IX w.) – książę pszowski lub milczański, ojciec Ludmiły, żony czeskiego księcia Borzywoja I.

Według legendy tzw. Krystiana oraz przekazu kronikarza Kosmasa z Pragi był komesem w grodzie Pšov (współczesny Mielnik), z kolei według słowiańskiego Prologu o św. Ludmile był księciem serbskiego plemienia Milczan. Bibliografia

   Labuda G., Sławibor, Słownik starożytności słowiańskich, t. 5, 1975, s. 239."

https://cestipanovnici.estranky.cz/clanky/panovnici-cech--2---kniza...

http://genealogics.org/getperson.php?personID=I00280749&tree=LEO

In "Slovanské starožitnosti: Oddíl dějapisný, Band 2" by Pavel Jozef Šafárik, published in 1863 in the Czech language (available on Google Books, page 464), Slavibor is recorded from old records as Slavibor comes de castello Psov. Comes was a Roman title which developed by the time Slavibor lived in to the equivalent of Count (German: Graf). (Reference: http://de.wikipedia.org/wiki/Comes) and castello is latin for castle. His daughter Ludmila is also mentioned, with reference to the town of Melnik.

Also:

http://fmg.ac/Projects/MedLands/BOHEMIA.htm

BOŘIWOJ, son of --- ([852/53]-[900]). The Chronica Boemorum names Gostivit as the father of Borwoy, and records that the latter was the first duke to be baptised by Methodius Bishop of Moravia, during the reign of Svatopluk King of Moravia[9]. He founded the town of Prague[10]. Dux. The Cronica Principum Regni Boemiæ records that "Borzywoy primus Dux christianus in Boemia" was baptised "cum coniuge sua beata Ludmilla Martyre" in 894[11].

m ([874/75]%29 LUDMILLA, daughter of SLAVIBOR ze Pšova [Prince of Pšov or Prince of the Sorbs] (860-murdered Burg Tetin 15 Sep 921, bur Prague St Georg). The Chronica Boemorum names "filia Zlavoboris comitis de castello Psov, nomine Ludmila" as wife of "Borivoy"[12]. She was strangled[13]. The Cronica Principum Regni Boemiæ records that "Borzywoy primus Dux christianus in Boemia" was baptised "cum coniuge sua beata Ludmilla Martyre" in 894[14]. She was canonised.

Duke Bořiwoj & his wife had two children:

1. SPYTIHNĔV (875-915). The Chronica Boemorum names "Spitigneum et Wratizlaum" as sons of "Borivoy", specifying that the former succeeded his father[15]. He succeeded his father in [900] as SPYTIHNĔV Duke of the Bohemians.

2. VRATISLAV (888-killed in battle 13 Feb 921).

Also:

Slawibov Zupan (Princeling) of PSOW aka Slavibor Zupan ze PSOVA Born: abt. 827 Forrás / Source: http://fabpedigree.com/s042/f484362.htm

Slavibor aus Wikipedia, der freien Enzyklopädie Wechseln zu: Navigation, Suche Der sorbische Fürst Slavibor (auch Slavibor van Bohemen; * 830; † nicht bekannt) war Vater der böhmischen Heiligen Ludmilla von Böhmen. Das Geschlecht der Pschowanen soll in der Nähe von Melnik auf der Holzburg Pšov gesiedelt haben. Die Burg soll Fürst Slavibor für seinen Sohn Housek zur Burg Houska umbauen lassen haben.

Um die Herkunft des Slavibor gibt es unterschiedliche Auffassungen. Nach František Borák soll Slavibor Fürst in Mähren gewesen sein.

Forrás / Source: http://de.wikipedia.org/wiki/Slavibor

Według Wikipedii. : " Sławibor (IX w.) – książę pszowski lub milczański, ojciec Ludmiły, żony czeskiego księcia Borzywoja I.

Według legendy tzw. Krystiana oraz przekazu kronikarza Kosmasa z Pragi był komesem w grodzie Pšov (współczesny Mielnik), z kolei według słowiańskiego Prologu o św. Ludmile był księciem serbskiego plemienia Milczan. Bibliografia

   Labuda G., Sławibor, Słownik starożytności słowiańskich, t. 5, 1975, s. 239."