Dedo I von Wettin, Markgraf von Merseburg

DIETRICH [Theoderic], son of --- (-before 976). [Graf im Hassegau]. The Annalista Saxo calls him "Theodericus egregie libertatis vir" and names his two sons[248]. "Otto…rex" confirmed previous grants to Kloster Gandersheim including property "in pago Suththuringa in comitatu Uuillihelmi…[et] in pago Nordthuringa…in comitatu Theoderici in loco…Uuanzleua…[et] in Hliuthirithi in comitatu Irmenfridi" by charter dated 21 Apr 956[249]. "Otto…imperator augustus" donated property "in pagis Derlingon et Nortduringen in comitatu ipsius Mamaconi" to "nostro fideli Mamaconi" at the request of "Theoderici comitis" by charter dated 23 Apr 966[250].

m IMMA, daughter of ---. 976. "Otto…imperator augustus" confirmed donations of property "in Livbedinga in pago Gurketal et in comitatu Ratoldi comitis" by "Theoderici comitis cuidam viduæ Imma" for the foundation of a monastery by charter dated 11 Jun 975[251], although it is not known whether this refers to the same Graf Dietrich. Thietmar records that Dedo "went so far as to capture his own mother" when leading "the rebellious Bohemians against us at the church of Zeitz"[252].

Graf Dietrich & his wife had two children:

1. DEDO [I] (-killed in battle near Mose bei Wolmirstedt 13 Nov 1009). He is named as son of Dietrich in the Annalista Saxo, which records that he served Markgraf Ricdag and his son Karl[253]. Thietmar records that he was appointed Graf von Merseburg in succession to Count Bio[254]. m (before 985) THIETBURGA [von Haldensleben], daughter of DIETRICH Markgraf über den Gau der Heveller [Nordmark] & his wife ---. The parentage of the wife of Graf Dedo is deduced from her brother Bernhard being described as avunculus of her son, although she is not named in this passage[255]. Thietmar is more explicit, stating that Dedo married "Markgraf Dietrich's daughter, Thiedburga"[256]. Graf Dedo [I] & his wife had one child:

a) DIETRICH (-murdered 19 Nov 1034). "Theoderico, Dedonis occisi filio" is named in the Annalista Saxo, when recording that the king installed him in his father's Grafschaft[257]. Graf in Eilenburg 1017. Graf im Hassegau und Siusli 1021.
m MATHILDE von Meissen, daughter of EKKEHARD I Markgraf von Meissen & his wife Schwanehild [Billung]. The Chronicon Montis Serreni names "Machtildem" as daughter of "Ekkehardo marchioni" & his wife and names her husband "Tidericus comes"[266].
Graf Dietrich & his wife had seven children:

1. FRIEDRICH (-Münster 18 Apr 1084, bur Münster Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "primus filius Fridericus fuit prepositus maioris Magdeburgensis ecclesie, postea Monasteriensis episcopus"[267]. Provost at Magdeburg cathedral before 1063. Elected Bishop of Magdeburg 1063. Provost of Münster cathedral 1063. Imperial chancellor. Bishop of Münster 1064.
2. DEDO [II] (-Oct 1075). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "secundus filius Dedo obtinuit marchiam Hodonis marchionis, qui heredem non habuit"[268]. Graf im Gau Siusli 1043. Markgraf der Niederlausitz 1046. Graf im südliche Schwabengau [1046/68].
3. THIMO (-after [1099/1101]). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[269].
4. GERO (-after 1089). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[270]. Graf von Brehna. m as her second husband, BERTA ---, widow of POPPO von Wippra, daughter of --- (-17 Sep, 1089 or before). The Genealogica Wettinensis names "Bertam viduam cuiusdam Popponis" as wife of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes", specifying that "huius Popponis frater fuit Cuno senior de Wippera"[271]. "Heinricus…Romanorum imperator augustus" confirmed a donation to the church of Naumburg by "domne Berthe fuit uxoris…comitis Geronis" to Naumburg church by charter dated 12 Dec 1089, which names "fidelium nostrorum Geronis comitis, Guntheri episcopi, Theoderici et Willihelmi filiorum suorum"[272], the charter being marked spurious in the compilation although the genealogical information in the document is corroborated by other sources. Graf Gero & his wife had five children:

a) DIETRICH (-14 Oct [1089/1115], bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[273]. Graf von Brehna. m GERBURG, daughter of --- (-21 Oct -, bur Naumburg Cathedral). The primary source which confirms her marriage has not yet been identified.
b) WILHELM (-7 Mar [1089/1115], bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[274]. The Liber de Bello Saxonico records that "Willehelmus, Geronis comitis filius" was captured "ab Everhardo"[275]. Graf von Camburg. m GEVA Gräfin von Seeburg, daughter of --- (-14 Mar -, bur Naumburg Cathedral). The primary source which confirms her parentage and marriage has not yet been identified. Wilhelm & his wife had two children:

i) GEVA . The primary source which confirms her parentage has not yet been identified.
ii) BERTA ([1075]-before [1152/56]). The primary source which confirms her parentage has not yet been identified. Her name is confirmed by the charter dated to [1149] under which her daughter Hedwig Abbess of Gernrode donated part of her inheritance from "matris…eius Berchte et fratris eius comitis Geronis" to Gernrode[276]. m ([1096]%29 as his second wife, WICHMANN [I] Graf von Seeburg, son of Graf CRISTIN [Querfurt] & his wife Oda von Haldensleben (-[1115]).

c) GÜNTHER (-1 Apr 1089, bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[277]. Bishop of Naumburg 1079. "Heinricus…Romanorum imperator augustus" granted property "quod Gero pater…Gunteri episcopi dederat in comitatu Hasgethe Friderici palatini comiti et in pago Helfethe et in Scafestede" to Naumburg church by charter dated 10 Aug 1088, at the request of "Ekkeberti marchionis, Heinrici marchionis…Gunteri Nuienburgensis sedis episcopi"[278].
d) WILLA . The Genealogica Wettinensis names "Willam abbatissam de Gerbestide et Thieburgam prepositam de Gernrode" as the daughters of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[279]. Abbess of Gerbstedt.
e) THIETBURG . The Genealogica Wettinensis names "Willam abbatissam de Gerbestide et Thieburgam prepositam de Gernrode" as the daughters of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[280]. Nun at Gernrode.

5. KONRAD (-17 Jan or 14 Feb after 1040). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[281]. Graf von Wettin. m OTHILDIS von Katlenburg, daughter of DIETRICH [I] Graf von Katlenburg [Stade] & his wife Bertrada of Holland. The Annalista Saxo names "Theodericus et…Othilhildis" as children of Graf Dietrich [I] & his wife, specifying that the latter married "Conrado fratri Dedonis marchionis"[282]. The Genealogica Wettinensis names "sororem Tiderici senioris de Kathelenburc…Othilhildis" as wife of "quintus filius [comitis Tiderici] Conradus comes"[283]. Konrad & his wife had one child:

a) BERTRADA (-1145). The Genealogica Wettinensis names "Bertradam" as the daughter of "quintus filius [comitis Tiderici] Conradus comes" & his wife, naming her husband "Beringerus comes frater Ludowici comitis senioris de Thuringia"[284]. “Comes Ludowicus cum nepote suo Conrado comitis...Berngeri filio...cum uxore eiusdem domini Ludowici Adilheida ac filiis eorundem Hermanno, Ludowico, Heinrico, Conrado, dominaque Berchtrada comitis Conradi matre” donated “ecclesiam...Sangershusen” to Reinhardsbrunn by charter dated 25 Jul 1110[285]. m BERENGAR Graf von Sangerhausen, son of LUDWIG "mit dem Barten" Graf in Thuringia & his wife Caecilie von Sangerhausen (-before 25 Jul 1110).

6. RIKDAG . The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "Riddagus sextus filius" died childless[286].
7. HIDDA von Eilenburg . The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that Hidda married "duci Boemico"[287]. m SPYTIHNĔV II Duke of the Bohemians, son of BŘETISLAV Duke of the Bohemians & his wife Judith von Schweinfurt (1031-28 Jan 1061).

2. FRIEDRICH von Eilenburg (-Eilenburg 6 Jan 1017). "Dedonem et Fridericum" are named as sons of Dietrich in the Annalista Saxo[258]. Burggraf von Meissen. Herr von Eilenburg. Thietmar records the death of "Count Friedrich…in his burg Eilenburg", stating that he transferred Eilenburg to "his brother's son Dietrich" before he died while it was agreed that his remaining lands "would pass to his three daughters"[259]. The Genealogica Wettinensis records his death "in eadem civitate [=Hileburc civitatem suam] in sacra nocte epiphanie Domini"[260]. m ---. The name of Friedrich's wife is not known. Graf Friedrich & his wife had three daughters.

https://fmg.ac/Projects/MedLands/MEISSEN.htm#Dietrichdied1034

https://www.findagrave.com/memorial/100535198/dedo-von_wettin

https://en.wikipedia.org/wiki/Dedo_I,_Count_of_Wettin

see https://peoplepill.com/people/dedo-i-of-wettin/:

Dedo I, Count of Wettin (c. 950 – 13 November 1009), also known as Dedo I of Wettin, was a son of Theodoric [Dietrich] I of Wettin and Jutta of Merseburg.

As a young man, Dedo spent his childhood with his relative Rikdag, Margrave of Meissen, Zeitz and Merseburg, and was thus closely related to one of the most influential men of East Saxony. Dedo married, before 985, Thietburga, the daughter of Dietrich of Haldensleben, Margrave of the Nordmark.

In the years 974-985 Dedo I was involved in the rebellion of Duke Henry II of Bavaria against the Holy Roman Emperor Otto II and later against his son Otto III, until June 985, when the Bavarian Duke was finally subjugated in Frankfurt.

In 976 Dedo commanded a Bohemian army, conquered the March of Zeitz and robbed the Bishop’s Church. It is alleged that he even took his own mother prisoner.

Dedo apparently had a good relationship with Archibishop Giselher of Magdeburg, who helped him gain comital rights in the northern Hassegau. Moreover, Dedo successfully claimed the Castle of Zörbig for himself and his brother Friedrich.

The years before Dedo’s death were overshadowed by a feud with the Counts of Walbeck. When his father-in-law was deposed as the Margrave of the Nordmark, Dedo claimed the office of margrave for himself. The office was granted instead to Lothair, Count of Derlingau and Nordthüringgau. Lothair ruled the Nordmark from 983 to 1003.

Bishop Thietmar of Merseburg, Lothair’s nephew, tells in his chronicle that Dedo I was involved in the devastation of the castle of Wolmirstedt which was in the possession of the Counts of Walbeck. Dedo’s dispute with the House of Walbeck continued with Lothair's son and successor Werner von Walbeck (1003-1009; † 1014). Dedo was killed by Werner on November 13, 1009 along with his vassals near Mose at the confluence of the Tange and Elbe rivers.

Dedo and Thietburga of Haldensleben had the following children:

• Theodoric II Count of Wettin, and from 1031 Margrave of Lausitz (around 990, † 1034).

http://genealogics.org/getperson.php?personID=I00022885&tree=LEO

Dedi I Graf in Hassenga
M, #8909, d. 13 November 1009 Last Edited=9 Feb 2003

    Dedi I Graf in Hassenga was the son of Dietrich I Graf in Hassenga and unknown (?). He married Tietburga von Haldensleben, daughter of Dietrich Markgraf von Nordmark, before 19 December 985.  He died on 13 November 1009, killed.

    Dedi I Graf in Hassenga gained the title of Graf in Hassenga. Child of Dedi I Graf in Hassenga and Tietburga von Haldensleben -1. Dietrich II Markgraf von Ostmark+ d. 19 Nov 1034

Forrás / Source: http://www.thepeerage.com/p891.htm#i8909

Dedo I., Graf von Wettin (* um 960; † 13. November 1009) war ein Sohn des Dietrich von Buzici,Grafe von Liesgus aus dem sächsischen Adelsgeschlecht der Wettiner. Sein Bruder war Graf Friedrich von Eilenburg.

1. Leben

Der junge Dedo verbrachte die Kindheit bei seinem Verwandten, Markgraf Rikdag, Herr über die Mark Meißen, Mark Zeitz und Mark Merseburg, und stand somit in enger Beziehung zu einem der einflussreichsten Männer Ostsachsens. Verheiratet war Dedo mit Thietburga, der Tochter des Markgrafen Dietrich von Haldensleben, Herr über die Nordmark, die er vor 985 zur Frau genommen hatte.

In den Jahren von 974 bis 985 war Dedo I. an der Rebellion des bayrischen Herzogs Heinrich von Bayern gegen Kaiser Otto II. und später auch gegen dessen Sohn Otto III. beteiligt, dem sich der bayrische Herzog erst im Juni 985 in Frankfurt endgültig unterwarf. Im Jahre 976 befehligte Dedo ein böhmisches Heer, das Zeitz einnahm und die Bischofskirche ausraubte. Mit der Beute führte der Wettiner angeblich auch seine eigene Mutter als Gefangene fort.

Zu dem magdeburgischen Erzbischof Giselher hatte Dedo offensichtlich ein gutes Verhältnis. Dieser verschaffte ihm nach dem Tod des Grafen Binizo die Grafenrechte im nördlichen Hassegau. Zudem beanspruchte Dedo erfolgreich den Burgward Zörbig für sich und seinen Bruder Friedrich.

Die Jahre vor Dedos Tod waren schließlich von einer Fehde mit den Walbeckern überschattet, deren Ursache nicht bekannt ist. Dedo beanspruchte als Gemahl der Tochter des Markgrafen von der Nordmark nach dessen Tod das Amt für sich, welches aber der Walbecker Lothar erhielt. Lothar herrschte in der Nordmark von 983 bis 1003. Bischof Thietmar von Merseburg, ein Neffe Lothars, erzählt in seiner Chronik, dass sich Dedo I. an der Verwüstung der Burg Wolmirstedt beteiligte, die in Walbecker Besitz war. Auch mit Markgraf Lothars Sohn und Nachfolger Werner von Walbeck (1003-1009, † 1014) lag der Wettiner im Streit. Dedo wurde am 13. November 1009 zusammen mit seinem Vasallen Egilhard von seinem Widersacher Werner in der Nähe von Mose am Zusammenfluss von Tanger und Elbe getötet.

Graf Dedo hinterließ einen Sohn:

Dietrich II., Graf von Wettin, ab 1031 Markgraf der Mark Lausitz (* um 990; † 9/11/1032).

DIETRICH [Theoderic], son of --- (-before 976). [Graf im Hassegau]. The Annalista Saxo calls him "Theodericus egregie libertatis vir" and names his two sons[248]. "Otto…rex" confirmed previous grants to Kloster Gandersheim including property "in pago Suththuringa in comitatu Uuillihelmi…[et] in pago Nordthuringa…in comitatu Theoderici in loco…Uuanzleua…[et] in Hliuthirithi in comitatu Irmenfridi" by charter dated 21 Apr 956[249]. "Otto…imperator augustus" donated property "in pagis Derlingon et Nortduringen in comitatu ipsius Mamaconi" to "nostro fideli Mamaconi" at the request of "Theoderici comitis" by charter dated 23 Apr 966[250].

m IMMA, daughter of ---. 976. "Otto…imperator augustus" confirmed donations of property "in Livbedinga in pago Gurketal et in comitatu Ratoldi comitis" by "Theoderici comitis cuidam viduæ Imma" for the foundation of a monastery by charter dated 11 Jun 975[251], although it is not known whether this refers to the same Graf Dietrich. Thietmar records that Dedo "went so far as to capture his own mother" when leading "the rebellious Bohemians against us at the church of Zeitz"[252].

Graf Dietrich & his wife had two children:

1. DEDO [I] (-killed in battle near Mose bei Wolmirstedt 13 Nov 1009). He is named as son of Dietrich in the Annalista Saxo, which records that he served Markgraf Ricdag and his son Karl[253]. Thietmar records that he was appointed Graf von Merseburg in succession to Count Bio[254]. m (before 985) THIETBURGA [von Haldensleben], daughter of DIETRICH Markgraf über den Gau der Heveller [Nordmark] & his wife ---. The parentage of the wife of Graf Dedo is deduced from her brother Bernhard being described as avunculus of her son, although she is not named in this passage[255]. Thietmar is more explicit, stating that Dedo married "Markgraf Dietrich's daughter, Thiedburga"[256]. Graf Dedo [I] & his wife had one child:

a) DIETRICH (-murdered 19 Nov 1034). "Theoderico, Dedonis occisi filio" is named in the Annalista Saxo, when recording that the king installed him in his father's Grafschaft[257]. Graf in Eilenburg 1017. Graf im Hassegau und Siusli 1021.
m MATHILDE von Meissen, daughter of EKKEHARD I Markgraf von Meissen & his wife Schwanehild [Billung]. The Chronicon Montis Serreni names "Machtildem" as daughter of "Ekkehardo marchioni" & his wife and names her husband "Tidericus comes"[266].
Graf Dietrich & his wife had seven children:

1. FRIEDRICH (-Münster 18 Apr 1084, bur Münster Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "primus filius Fridericus fuit prepositus maioris Magdeburgensis ecclesie, postea Monasteriensis episcopus"[267]. Provost at Magdeburg cathedral before 1063. Elected Bishop of Magdeburg 1063. Provost of Münster cathedral 1063. Imperial chancellor. Bishop of Münster 1064.
2. DEDO [II] (-Oct 1075). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "secundus filius Dedo obtinuit marchiam Hodonis marchionis, qui heredem non habuit"[268]. Graf im Gau Siusli 1043. Markgraf der Niederlausitz 1046. Graf im südliche Schwabengau [1046/68].
3. THIMO (-after [1099/1101]). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[269].
4. GERO (-after 1089). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[270]. Graf von Brehna. m as her second husband, BERTA ---, widow of POPPO von Wippra, daughter of --- (-17 Sep, 1089 or before). The Genealogica Wettinensis names "Bertam viduam cuiusdam Popponis" as wife of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes", specifying that "huius Popponis frater fuit Cuno senior de Wippera"[271]. "Heinricus…Romanorum imperator augustus" confirmed a donation to the church of Naumburg by "domne Berthe fuit uxoris…comitis Geronis" to Naumburg church by charter dated 12 Dec 1089, which names "fidelium nostrorum Geronis comitis, Guntheri episcopi, Theoderici et Willihelmi filiorum suorum"[272], the charter being marked spurious in the compilation although the genealogical information in the document is corroborated by other sources. Graf Gero & his wife had five children:

a) DIETRICH (-14 Oct [1089/1115], bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[273]. Graf von Brehna. m GERBURG, daughter of --- (-21 Oct -, bur Naumburg Cathedral). The primary source which confirms her marriage has not yet been identified.
b) WILHELM (-7 Mar [1089/1115], bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[274]. The Liber de Bello Saxonico records that "Willehelmus, Geronis comitis filius" was captured "ab Everhardo"[275]. Graf von Camburg. m GEVA Gräfin von Seeburg, daughter of --- (-14 Mar -, bur Naumburg Cathedral). The primary source which confirms her parentage and marriage has not yet been identified. Wilhelm & his wife had two children:

i) GEVA . The primary source which confirms her parentage has not yet been identified.
ii) BERTA ([1075]-before [1152/56]). The primary source which confirms her parentage has not yet been identified. Her name is confirmed by the charter dated to [1149] under which her daughter Hedwig Abbess of Gernrode donated part of her inheritance from "matris…eius Berchte et fratris eius comitis Geronis" to Gernrode[276]. m ([1096]%29 as his second wife, WICHMANN [I] Graf von Seeburg, son of Graf CRISTIN [Querfurt] & his wife Oda von Haldensleben (-[1115]).

c) GÜNTHER (-1 Apr 1089, bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[277]. Bishop of Naumburg 1079. "Heinricus…Romanorum imperator augustus" granted property "quod Gero pater…Gunteri episcopi dederat in comitatu Hasgethe Friderici palatini comiti et in pago Helfethe et in Scafestede" to Naumburg church by charter dated 10 Aug 1088, at the request of "Ekkeberti marchionis, Heinrici marchionis…Gunteri Nuienburgensis sedis episcopi"[278].
d) WILLA . The Genealogica Wettinensis names "Willam abbatissam de Gerbestide et Thieburgam prepositam de Gernrode" as the daughters of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[279]. Abbess of Gerbstedt.
e) THIETBURG . The Genealogica Wettinensis names "Willam abbatissam de Gerbestide et Thieburgam prepositam de Gernrode" as the daughters of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[280]. Nun at Gernrode.

5. KONRAD (-17 Jan or 14 Feb after 1040). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[281]. Graf von Wettin. m OTHILDIS von Katlenburg, daughter of DIETRICH [I] Graf von Katlenburg [Stade] & his wife Bertrada of Holland. The Annalista Saxo names "Theodericus et…Othilhildis" as children of Graf Dietrich [I] & his wife, specifying that the latter married "Conrado fratri Dedonis marchionis"[282]. The Genealogica Wettinensis names "sororem Tiderici senioris de Kathelenburc…Othilhildis" as wife of "quintus filius [comitis Tiderici] Conradus comes"[283]. Konrad & his wife had one child:

a) BERTRADA (-1145). The Genealogica Wettinensis names "Bertradam" as the daughter of "quintus filius [comitis Tiderici] Conradus comes" & his wife, naming her husband "Beringerus comes frater Ludowici comitis senioris de Thuringia"[284]. “Comes Ludowicus cum nepote suo Conrado comitis...Berngeri filio...cum uxore eiusdem domini Ludowici Adilheida ac filiis eorundem Hermanno, Ludowico, Heinrico, Conrado, dominaque Berchtrada comitis Conradi matre” donated “ecclesiam...Sangershusen” to Reinhardsbrunn by charter dated 25 Jul 1110[285]. m BERENGAR Graf von Sangerhausen, son of LUDWIG "mit dem Barten" Graf in Thuringia & his wife Caecilie von Sangerhausen (-before 25 Jul 1110).

6. RIKDAG . The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "Riddagus sextus filius" died childless[286].
7. HIDDA von Eilenburg . The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that Hidda married "duci Boemico"[287]. m SPYTIHNĔV II Duke of the Bohemians, son of BŘETISLAV Duke of the Bohemians & his wife Judith von Schweinfurt (1031-28 Jan 1061).

2. FRIEDRICH von Eilenburg (-Eilenburg 6 Jan 1017). "Dedonem et Fridericum" are named as sons of Dietrich in the Annalista Saxo[258]. Burggraf von Meissen. Herr von Eilenburg. Thietmar records the death of "Count Friedrich…in his burg Eilenburg", stating that he transferred Eilenburg to "his brother's son Dietrich" before he died while it was agreed that his remaining lands "would pass to his three daughters"[259]. The Genealogica Wettinensis records his death "in eadem civitate [=Hileburc civitatem suam] in sacra nocte epiphanie Domini"[260]. m ---. The name of Friedrich's wife is not known. Graf Friedrich & his wife had three daughters.

https://fmg.ac/Projects/MedLands/MEISSEN.htm#Dietrichdied1034

https://www.findagrave.com/memorial/100535198/dedo-von_wettin

https://en.wikipedia.org/wiki/Dedo_I,_Count_of_Wettin

see https://peoplepill.com/people/dedo-i-of-wettin/:

Dedo I, Count of Wettin (c. 950 – 13 November 1009), also known as Dedo I of Wettin, was a son of Theodoric [Dietrich] I of Wettin and Jutta of Merseburg.

As a young man, Dedo spent his childhood with his relative Rikdag, Margrave of Meissen, Zeitz and Merseburg, and was thus closely related to one of the most influential men of East Saxony. Dedo married, before 985, Thietburga, the daughter of Dietrich of Haldensleben, Margrave of the Nordmark.

In the years 974-985 Dedo I was involved in the rebellion of Duke Henry II of Bavaria against the Holy Roman Emperor Otto II and later against his son Otto III, until June 985, when the Bavarian Duke was finally subjugated in Frankfurt.

In 976 Dedo commanded a Bohemian army, conquered the March of Zeitz and robbed the Bishop’s Church. It is alleged that he even took his own mother prisoner.

Dedo apparently had a good relationship with Archibishop Giselher of Magdeburg, who helped him gain comital rights in the northern Hassegau. Moreover, Dedo successfully claimed the Castle of Zörbig for himself and his brother Friedrich.

The years before Dedo’s death were overshadowed by a feud with the Counts of Walbeck. When his father-in-law was deposed as the Margrave of the Nordmark, Dedo claimed the office of margrave for himself. The office was granted instead to Lothair, Count of Derlingau and Nordthüringgau. Lothair ruled the Nordmark from 983 to 1003.

Bishop Thietmar of Merseburg, Lothair’s nephew, tells in his chronicle that Dedo I was involved in the devastation of the castle of Wolmirstedt which was in the possession of the Counts of Walbeck. Dedo’s dispute with the House of Walbeck continued with Lothair's son and successor Werner von Walbeck (1003-1009; † 1014). Dedo was killed by Werner on November 13, 1009 along with his vassals near Mose at the confluence of the Tange and Elbe rivers.

Dedo and Thietburga of Haldensleben had the following children:

• Theodoric II Count of Wettin, and from 1031 Margrave of Lausitz (around 990, † 1034).

http://genealogics.org/getperson.php?personID=I00022885&tree=LEO

Dedi I Graf in Hassenga
M, #8909, d. 13 November 1009 Last Edited=9 Feb 2003

    Dedi I Graf in Hassenga was the son of Dietrich I Graf in Hassenga and unknown (?). He married Tietburga von Haldensleben, daughter of Dietrich Markgraf von Nordmark, before 19 December 985.  He died on 13 November 1009, killed.

    Dedi I Graf in Hassenga gained the title of Graf in Hassenga. Child of Dedi I Graf in Hassenga and Tietburga von Haldensleben -1. Dietrich II Markgraf von Ostmark+ d. 19 Nov 1034

Forrás / Source: http://www.thepeerage.com/p891.htm#i8909

Dedo I., Graf von Wettin (* um 960; † 13. November 1009) war ein Sohn des Dietrich von Buzici,Grafe von Liesgus aus dem sächsischen Adelsgeschlecht der Wettiner. Sein Bruder war Graf Friedrich von Eilenburg.

1. Leben

Der junge Dedo verbrachte die Kindheit bei seinem Verwandten, Markgraf Rikdag, Herr über die Mark Meißen, Mark Zeitz und Mark Merseburg, und stand somit in enger Beziehung zu einem der einflussreichsten Männer Ostsachsens. Verheiratet war Dedo mit Thietburga, der Tochter des Markgrafen Dietrich von Haldensleben, Herr über die Nordmark, die er vor 985 zur Frau genommen hatte.

In den Jahren von 974 bis 985 war Dedo I. an der Rebellion des bayrischen Herzogs Heinrich von Bayern gegen Kaiser Otto II. und später auch gegen dessen Sohn Otto III. beteiligt, dem sich der bayrische Herzog erst im Juni 985 in Frankfurt endgültig unterwarf. Im Jahre 976 befehligte Dedo ein böhmisches Heer, das Zeitz einnahm und die Bischofskirche ausraubte. Mit der Beute führte der Wettiner angeblich auch seine eigene Mutter als Gefangene fort.

Zu dem magdeburgischen Erzbischof Giselher hatte Dedo offensichtlich ein gutes Verhältnis. Dieser verschaffte ihm nach dem Tod des Grafen Binizo die Grafenrechte im nördlichen Hassegau. Zudem beanspruchte Dedo erfolgreich den Burgward Zörbig für sich und seinen Bruder Friedrich.

Die Jahre vor Dedos Tod waren schließlich von einer Fehde mit den Walbeckern überschattet, deren Ursache nicht bekannt ist. Dedo beanspruchte als Gemahl der Tochter des Markgrafen von der Nordmark nach dessen Tod das Amt für sich, welches aber der Walbecker Lothar erhielt. Lothar herrschte in der Nordmark von 983 bis 1003. Bischof Thietmar von Merseburg, ein Neffe Lothars, erzählt in seiner Chronik, dass sich Dedo I. an der Verwüstung der Burg Wolmirstedt beteiligte, die in Walbecker Besitz war. Auch mit Markgraf Lothars Sohn und Nachfolger Werner von Walbeck (1003-1009, † 1014) lag der Wettiner im Streit. Dedo wurde am 13. November 1009 zusammen mit seinem Vasallen Egilhard von seinem Widersacher Werner in der Nähe von Mose am Zusammenfluss von Tanger und Elbe getötet.

Graf Dedo hinterließ einen Sohn:

Dietrich II., Graf von Wettin, ab 1031 Markgraf der Mark Lausitz (* um 990; † 9/11/1032).

----------------------------

Polen genealogy....

https://books.googleusercontent.com/books/content?req=AKW5QadI2b4cF...

Děje polské za prvnich knižat dějepisně osvědčených .

Asi v polovici 9ho stol . , s vyhynutim rodu Popelova
a dosednutim na panovnickou stolici Piastovice Semovita, po
číná na obloze historie polské jasnější světlo se šířiti. V do
tčené době veliké v rozlehlém světě slovanském střídaly se
události. Slované severovýchodní, vystaveni jsouce náběhům
Uralcův i Normanův a domácimi různicemi seslabeni , uvolili
se ku přijeti jednovlády z rukou bojovných knižat varjažských.
Na západě vzrostla říše moravského Svatopluka v podivu hod
nou velikost a silu, spojivši, bohužel jen na krátký čas, četné
větve slovanské pod jedno žezlo . I v menších krajinách slo
vanských, v Srbsku, v Chorvatech , v Čechách atd ., znamenité se
dály proměny : jednovláda a křesťanství všudy téměř jedno
stejně se zmáhaly . Proudu tomuto nemohli na dlouho odolati
Polané , Mazované , Kujavané, Kašubi, Pomořané, Slezané,
Krakované a jiné větve velikého národu Lechův. Nenit sice
nepodobno , že větve tyto buďto všecky, buď aspoň větší jich
částka, i dříve již v jeden politický celek spojeny byly :
však spojení toto, vynuceno byvši buďto okamžitým nebezpečim
cizího vpádu a nátisku, buďto pominutelnou přemoci té neb
oné větve, toho neb onoho knížete, nemělo až potud stálosti.
Každá větev měla svá zvláštní knížata, své zvláštní řízení
zemské. U Krakovanův bylo hlavní město Krakov , kdež ně
kdy bytovali panovníci Lechův podtatranských, Horalův a
snad i Chorvatův. U Polanův č. Polákův byla přední města
Poznań, Hnězdno, Krušvice, v kterýchž panovali Leškové i
Popelové, o nichž pověsti nic pevného nepřinášeji. Za ostat
niho Popela, pána mrzkého a nenáviděného, byl vůdcem Se
movit syn36) rolnika Piasta . Tento Semovit v domácim zbou
ření a povstalých z toho rozmiškách opanoval trůn Popelův,
a tím způsobem zůstav králem polským [1. 860] , počal hra
nice malého království svého rozšiřovati, uváděje okolni lidi
i krajiny ve své poddanství. Umřel l . 891. 37) Které vlastně
země vládě své podrobil, nesnadno jest určiti : obyčejná do
mněnka jest, že to byly Velkopolska, Mazovy a Slezsko. 36)
Lešek, syn a nástupce Semovitův, panoval až do l . 921.
Dle Galla statečnosti a válečnými činy otci se vyrovnal; po
zdějši připisovali mu vojny s Pomořany a Kašuby, a rozší
ření hranic Polsky. 39) O Semimyslovi 40 ), jenž 1. 962 v po
dešlém stáří 41) umřel, a ženě jeho Gorce nic paměti hodné
ho , mimo povšechnou chválu jeho ctností , se nepřipomíná. 42 )
Pozdější přičítali mu rozprostranění panství a náchylnost ku

předtím s Velkopolskou byla spojena 43) , anebo vlastnimi
spravována knižaty , později nicméně pod vládu mohutného
Svatopluka na Moravě se dostala [870 -- 894) . Že po ne
šťastném rozdrobení Moravy mezi Němci , Uhry a Čechy, Po
låkům částka toho království se dostala ( po 907] , svědek
jest Cosmas . 44) Poněvadž pak Čechové s krajinou k hrani
cům jejich příležici spolu Těšinsko a Opavsko sobě zosobili ,
nemohl podíl Polákův žádný jiný býti, nežli Krakovsko, kte
réž potom , vyjmouc krátké opanováni od Čechův [mezi lety
967—999] , pořád př Velkopolště zůstalo . Rovně nejisto jest ,
kterého času Lechové ponejprv vládu svou na Rusiny v Ha
liči vznesli, odkudž je ruský Vladimir 1. 981 vypudil, odjav
jim Přemysl, Červen a jiné hrady (srov. § . 28. č . 4. ) . Meči
slav čili Meško ( nar . 931 , umř. 992 ], pro své vojny s Němci,
Lutici a Čechy , tolikéž pro přijetí viry křesťanské, známěj
ším nad předchůdce své okolnim národům a tim i historii
se sta 45) Obrácení jeho připisuje se přičinlivosti manželky
jeho, české kněžny Dobravy ( l . 965 ) , jakž hned šířeji vy
ložíme. Oblažitel Polsky, vytržením ji z modloslužebenství
a spojené s ním temnoty ducha, sám v jednání svém s cizo
zemci vrtkavého, tytýž velmi odporného zakušoval štěsti . Od
času Karla Vel. nepřestávali císařové němečtí vždy nové a větší
uvalovati pohromy na západní Slovanstvo, osobujice sobě
v jalové pýše své právo a vrchní panství nade všemi národy
zemskými. Gero, východni markrabě cis . Otty I. , zlopověstný
Slovanobijce, opanovav Lužici za Labem , zavadivo Mečislava
a svítěziv nad ním, donutil jej I. 963 ku placeni dani od
krajiny na západu řeky Varty ležíci , k níž sobě Němci právo
osobili , a tudy k uznání vrchnosti cisaře německého ohledem

této krajiny (nikoli celé Polsky) .46) Nástupce jeho, markrabě
Udo , obořiv se, nevědomo z jakých přičin, na Polany, byl
od Čedobora ( Cideborus u Dithmara ,) bratra Mečislavova ,
u mista Cidini (dle Lelewela Steinau na Odře, níž Vratislavě,
dle jiných Zehden v Marcích na Muglici, ještě dle jiných
Citen v Marcich na jezeře Soldinu ) na hlavu poražen l . 972.
Další výhody knížete Mečislava zastavila převaha císařského
důstojenstvi. Na sněmě Kvedlinburském [973] , na němž Meči
slav, jakožto kníže říše německé a pán krajiny mezi Odrou
i Vartou, sám osobně přítomen byl, nastoupilo porovnání mezi
oběma stranama.47) Téměř téhož času, t . mezi 967 — 973
utratil Mečislav Malopolsku čili krajinu na horní Visle okolo
Krakova až k Tatrám , kterouž Boleslav II . k Čechům při.
vtělil.48) Tím však ztráty jeho ještě nebyly dokončeny.
Mohutný Vladimir Veliký, vyblásiv léta 981 vojnu Lechům ,
odňal jim města Přemysl, Červen a j . , kteráž i za Nesto
rova času v ruských rukou se nalezala.49) V jiné straně

prodlužovaly se nepodařilé války Polákův s Němci.
Po smrti cis . Otty I. (973] téhož roku vpletl se Meško v roz
mišky německé , nadržuje " odbojnému knížeti bavorskému
Henrikovi proti Ottě II. , anobrž i po smrti tohoto císaře po
druhé Henrika se ujimal, když tento, z vězení utek , korunu
si osobil ( 984 ). Neméně též, když již Otto III. svítězil a Me
čislav na jeho stranu přistal, nepřestala krev polská cediti se
na západě, jednak na vojně s Čechy a Lutici [990 ], jednak
při obležení města lutického Braniboru ku pomoci cís . Otty
III. [ 991 ].50) Ačkoli pak Mečislav , zůstav křesťanství a zá
vazkům svým k císaři věren, Němcům všelijak , až i na voj
nách proti jednokmencům svým , propůjčovati se snažil , však
nicméně špatné za to od nich došel odplaty . Ucházeje se
nadarmo o korunu z rukou papežových, byl od Němcův , co
pohraničný, císaři daní i vojenskou službou povinný hrabě
všelijak znevažován a utiskován.51) Zplodil on z první man
želky Dobravy ( umř. 976] syny dva, nástupce vlády Boleslava
Vel. a Vladiboje, z druhé pak, Ody, dcery markraběte Mišeň
ského Fridricha, syny tři, Meška, Svatopluka a Boleslava , 52 )
jenž ve Vlašich pod jménem Lamberta mnichem se stal . Za
třidcetiletého panování jeho Polska , od předchůdcův jeho
značně rozšířená a upevněná, odevšad byla sevřena, ponižena
křesťanství. Měl syny Mečislava, Čedobora a dceru Adelaidu,
zasnoubenou Geyzovi , knížeti uherskému . Za panování těch
to teď dotčených tří knížat jádrem vlády polské byla Velko
polska ; kam náležela Malopolska, rovněž od Lechův obydle
ná, s jistotou říci nelze . Mám však za to, že třebas snad

předtím s Velkopolskou byla spojena 43) , anebo vlastnimi
spravována knižaty , později nicméně pod vládu mohutného
Svatopluka na Moravě se dostala [870 -- 894) . Že po ne
šťastném rozdrobení Moravy mezi Němci , Uhry a Čechy, Po
låkům částka toho království se dostala ( po 907] , svědek
jest Cosmas . 44) Poněvadž pak Čechové s krajinou k hrani
cům jejich příležici spolu Těšinsko a Opavsko sobě zosobili ,
nemohl podíl Polákův žádný jiný býti, nežli Krakovsko, kte
réž potom , vyjmouc krátké opanováni od Čechův [mezi lety
967—999] , pořád př Velkopolště zůstalo . Rovně nejisto jest ,
kterého času Lechové ponejprv vládu svou na Rusiny v Ha
liči vznesli, odkudž je ruský Vladimir 1. 981 vypudil, odjav
jim Přemysl, Červen a jiné hrady (srov. § . 28. č . 4. ) . Meči
slav čili Meško ( nar . 931 , umř. 992 ], pro své vojny s Němci,
Lutici a Čechy , tolikéž pro přijetí viry křesťanské, známěj
ším nad předchůdce své okolnim národům a tim i historii
se sta 45) Obrácení jeho připisuje se přičinlivosti manželky
jeho, české kněžny Dobravy ( l . 965 ) , jakž hned šířeji vy
ložíme. Oblažitel Polsky, vytržením ji z modloslužebenství
a spojené s ním temnoty ducha, sám v jednání svém s cizo
zemci vrtkavého, tytýž velmi odporného zakušoval štěsti . Od
času Karla Vel. nepřestávali císařové němečtí vždy nové a větší
uvalovati pohromy na západní Slovanstvo, osobujice sobě
v jalové pýše své právo a vrchní panství nade všemi národy
zemskými. Gero, východni markrabě cis . Otty I. , zlopověstný
Slovanobijce, opanovav Lužici za Labem , zavadivo Mečislava
a svítěziv nad ním, donutil jej I. 963 ku placeni dani od
krajiny na západu řeky Varty ležíci , k níž sobě Němci právo
osobili , a tudy k uznání vrchnosti cisaře německého ohledem

této krajiny (nikoli celé Polsky) .46) Nástupce jeho, markrabě
Udo , obořiv se, nevědomo z jakých přičin, na Polany, byl
od Čedobora ( Cideborus u Dithmara ,) bratra Mečislavova ,
u mista Cidini (dle Lelewela Steinau na Odře, níž Vratislavě,
dle jiných Zehden v Marcích na Muglici, ještě dle jiných
Citen v Marcich na jezeře Soldinu ) na hlavu poražen l . 972.
Další výhody knížete Mečislava zastavila převaha císařského
důstojenstvi. Na sněmě Kvedlinburském [973] , na němž Meči
slav, jakožto kníže říše německé a pán krajiny mezi Odrou
i Vartou, sám osobně přítomen byl, nastoupilo porovnání mezi
oběma stranama.47) Téměř téhož času, t . mezi 967 — 973
utratil Mečislav Malopolsku čili krajinu na horní Visle okolo
Krakova až k Tatrám , kterouž Boleslav II . k Čechům při.
vtělil.48) Tím však ztráty jeho ještě nebyly dokončeny.
Mohutný Vladimir Veliký, vyblásiv léta 981 vojnu Lechům ,
odňal jim města Přemysl, Červen a j . , kteráž i za Nesto
rova času v ruských rukou se nalezala.49) V jiné straně

prodlužovaly se nepodařilé války Polákův s Němci.
Po smrti cis . Otty I. (973] téhož roku vpletl se Meško v roz
mišky německé , nadržuje " odbojnému knížeti bavorskému
Henrikovi proti Ottě II. , anobrž i po smrti tohoto císaře po
druhé Henrika se ujimal, když tento, z vězení utek , korunu
si osobil ( 984 ). Neméně též, když již Otto III. svítězil a Me
čislav na jeho stranu přistal, nepřestala krev polská cediti se
na západě, jednak na vojně s Čechy a Lutici [990 ], jednak
při obležení města lutického Braniboru ku pomoci cís . Otty
III. [ 991 ].50) Ačkoli pak Mečislav , zůstav křesťanství a zá
vazkům svým k císaři věren, Němcům všelijak , až i na voj
nách proti jednokmencům svým , propůjčovati se snažil , však
nicméně špatné za to od nich došel odplaty . Ucházeje se
nadarmo o korunu z rukou papežových, byl od Němcův , co
pohraničný, císaři daní i vojenskou službou povinný hrabě
všelijak znevažován a utiskován.51) Zplodil on z první man
želky Dobravy ( umř. 976] syny dva, nástupce vlády Boleslava
Vel. a Vladiboje, z druhé pak, Ody, dcery markraběte Mišeň
ského Fridricha, syny tři, Meška, Svatopluka a Boleslava , 52 )
jenž ve Vlašich pod jménem Lamberta mnichem se stal . Za
třidcetiletého panování jeho Polska , od předchůdcův jeho
značně rozšířená a upevněná, odevšad byla sevřena, ponižena
a umalena.53) Teprvé syn jeho Boleslav příjmím Chrabrý

ili Veliký ( 992—1025] pozdvihnul ji z toho úpadu a pový
šil moc i slávu její na stupeň až potud nedosažený. Poně
vadž děje krále tohoto do oboru našeho díla vlastně nenále
-žeji, dosti budiž , podotknouti jich zde co nejkratčeji. Rus',
pod dějným svým vládcem Vladimirem Vel. náramně se zmá
hající, přemohl a zasnaubením své dcery Svatoplukovi, synovi
Vladimirovu, pokoj s ní upevnil . Pomoří až po Odru opano
val; od Čechův pak Slezko i krajinu podtatranskou s Krakovem
vydobyl , Uhry v boji pokořil a krajinu slovenskou i ruskou
až po Dunaj u Ostřehomu , město Jager, řeku Tisu a město
Halič na krátký čas s Polskou sloučil. Smrti sv. Vojtěcha ,
biskupa Pražského, svého miláčka, na Prusich pomstil a tělo
jeho vykoupiv, do Hnězdna je sprovodil , kteréhož když cís.
Otto II, navštívit přišel, jat jsa spanilosti, slávou a vlidnosti
Boleslavovou, titul krále mu přiznal, a na znamení přátelství
sňatou s hlavy své korunu na hlavu jeho postavil 1. 1000 .
Po smrti téhož Otty velikou s Jindřichem II. provodil válku
ve kteréž vítěznou svou zbraní až k řece Labi a Sale pro
niknuv, Lužici , Míšeň, Čechy i Moravu opanoval, a v Praze
druhou stolici svého panství zarazil. Těchto však krajin
v moci své konečně udržeti nemoha , smluvou v Budišině
zavřenou zemi Lubuskou , částku Čech a Moravy, Slezko a
Lužici až po řeku černou Elsteru ku Polsku připojil 1. 1018.
Po smrti Vladimira Vel. knížete ruského nesvorné syny jeho
několikráte pokořil, a dobyv Kyjeva, uvedl sobě Rusy v po
vinovactví, na zpátečném pak svém tažení hrady Červenské

čili potomní červenou Rus opanoval a na čas s Polskou spojil
[ 1020 ]. Tak porozšířiv hranice mocnářství svého ode Dněpru
do Labe a od baltického moře až do Dunaje i Tisy, sám o
své vůli a moci, málem před svou smrtí, na královstvi poma
zati a korunovati se dal [ 1025 ]. Cirkev křesťanská, od otce
jeho v Polanech založená , nalezla v něm mocného obrance
a horlivého opatrovníka : za jeho panování již dávno vikla
jící se pohanství dokonce bylo vyvráceno a vyhlazeno.

Boleslav II Přemyslovec, přítel Mečislava Piasta po srmti své sestry a manželky Mečislava Doubravy,
viděl jak se marně uchází o jeptíšku Odu von Haldesleben, která již byla zasnoubena Bohu v klášteře Kalva nad Saalou (Calve). Požádal hraběte Děda I z rodu Wetlingů, který v ten čas byl v Českých službách, aby se roku 978 této služby ujal. Oda pak byla převezena do Poznaně. Přes velký odpor církve, jak píše Thietmar z Merseburgu ve své kronice. Přesto byl tento krok chápán pozitivně, protože takto zachránila mnoho životů, které by přišly nazmar. Jak Thietmar z Merseburgu (Dětmar z Meziříčí) zapsal, Oda měla tři syny:

Mečislava Mieszkowice - snad otce Dytryka (po dědečkovi) a Siemomysla - Zemuzila
Svatopolka, zemřelého před 992
Boleslava, cirkevním jménem Lambert, který byl ve Vlaších (Itálie) a možná byl biskupem v Krakově do roku 1030. Jak se v analech Krakovských píše.

Je však možné, že osoba Lambert zemřela 10. may 1018 je jiná osoba a takto dopsané úmrtí v kronice Merseburg.
V jiné kronice je toto úmrtí psáno k 11.may 1018 .Tedy opravdu tento Lambert existoval. Jeho jméno bylo Boleslav Lambert Mieszkowicz.

Jsou teorie, že biskup krakovsky Lambert je jiná osoba, která s potomky Ody von Haldesleben není spřízněná.

Pak by bylo možné, že Mečislav Mieszkovicz měl syna Dytryka a Lambert syna Siemomysla (Zemuzila), zakladatele vévodů Pomořanska.

--------------------------------

DIETRICH [Theoderic], son of --- (-before 976). [Graf im Hassegau]. The Annalista Saxo calls him "Theodericus egregie libertatis vir" and names his two sons[248]. "Otto…rex" confirmed previous grants to Kloster Gandersheim including property "in pago Suththuringa in comitatu Uuillihelmi…[et] in pago Nordthuringa…in comitatu Theoderici in loco…Uuanzleua…[et] in Hliuthirithi in comitatu Irmenfridi" by charter dated 21 Apr 956[249]. "Otto…imperator augustus" donated property "in pagis Derlingon et Nortduringen in comitatu ipsius Mamaconi" to "nostro fideli Mamaconi" at the request of "Theoderici comitis" by charter dated 23 Apr 966[250].

m IMMA, daughter of ---. 976. "Otto…imperator augustus" confirmed donations of property "in Livbedinga in pago Gurketal et in comitatu Ratoldi comitis" by "Theoderici comitis cuidam viduæ Imma" for the foundation of a monastery by charter dated 11 Jun 975[251], although it is not known whether this refers to the same Graf Dietrich. Thietmar records that Dedo "went so far as to capture his own mother" when leading "the rebellious Bohemians against us at the church of Zeitz"[252].

Graf Dietrich & his wife had two children:

1. DEDO [I] (-killed in battle near Mose bei Wolmirstedt 13 Nov 1009). He is named as son of Dietrich in the Annalista Saxo, which records that he served Markgraf Ricdag and his son Karl[253]. Thietmar records that he was appointed Graf von Merseburg in succession to Count Bio[254]. m (before 985) THIETBURGA [von Haldensleben], daughter of DIETRICH Markgraf über den Gau der Heveller [Nordmark] & his wife ---. The parentage of the wife of Graf Dedo is deduced from her brother Bernhard being described as avunculus of her son, although she is not named in this passage[255]. Thietmar is more explicit, stating that Dedo married "Markgraf Dietrich's daughter, Thiedburga"[256]. Graf Dedo [I] & his wife had one child:

a) DIETRICH (-murdered 19 Nov 1034). "Theoderico, Dedonis occisi filio" is named in the Annalista Saxo, when recording that the king installed him in his father's Grafschaft[257]. Graf in Eilenburg 1017. Graf im Hassegau und Siusli 1021.
m MATHILDE von Meissen, daughter of EKKEHARD I Markgraf von Meissen & his wife Schwanehild [Billung]. The Chronicon Montis Serreni names "Machtildem" as daughter of "Ekkehardo marchioni" & his wife and names her husband "Tidericus comes"[266].
Graf Dietrich & his wife had seven children:

1. FRIEDRICH (-Münster 18 Apr 1084, bur Münster Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "primus filius Fridericus fuit prepositus maioris Magdeburgensis ecclesie, postea Monasteriensis episcopus"[267]. Provost at Magdeburg cathedral before 1063. Elected Bishop of Magdeburg 1063. Provost of Münster cathedral 1063. Imperial chancellor. Bishop of Münster 1064.
2. DEDO [II] (-Oct 1075). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "secundus filius Dedo obtinuit marchiam Hodonis marchionis, qui heredem non habuit"[268]. Graf im Gau Siusli 1043. Markgraf der Niederlausitz 1046. Graf im südliche Schwabengau [1046/68].
3. THIMO (-after [1099/1101]). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[269].
4. GERO (-after 1089). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[270]. Graf von Brehna. m as her second husband, BERTA ---, widow of POPPO von Wippra, daughter of --- (-17 Sep, 1089 or before). The Genealogica Wettinensis names "Bertam viduam cuiusdam Popponis" as wife of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes", specifying that "huius Popponis frater fuit Cuno senior de Wippera"[271]. "Heinricus…Romanorum imperator augustus" confirmed a donation to the church of Naumburg by "domne Berthe fuit uxoris…comitis Geronis" to Naumburg church by charter dated 12 Dec 1089, which names "fidelium nostrorum Geronis comitis, Guntheri episcopi, Theoderici et Willihelmi filiorum suorum"[272], the charter being marked spurious in the compilation although the genealogical information in the document is corroborated by other sources. Graf Gero & his wife had five children:

a) DIETRICH (-14 Oct [1089/1115], bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[273]. Graf von Brehna. m GERBURG, daughter of --- (-21 Oct -, bur Naumburg Cathedral). The primary source which confirms her marriage has not yet been identified.
b) WILHELM (-7 Mar [1089/1115], bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[274]. The Liber de Bello Saxonico records that "Willehelmus, Geronis comitis filius" was captured "ab Everhardo"[275]. Graf von Camburg. m GEVA Gräfin von Seeburg, daughter of --- (-14 Mar -, bur Naumburg Cathedral). The primary source which confirms her parentage and marriage has not yet been identified. Wilhelm & his wife had two children:

i) GEVA . The primary source which confirms her parentage has not yet been identified.
ii) BERTA ([1075]-before [1152/56]). The primary source which confirms her parentage has not yet been identified. Her name is confirmed by the charter dated to [1149] under which her daughter Hedwig Abbess of Gernrode donated part of her inheritance from "matris…eius Berchte et fratris eius comitis Geronis" to Gernrode[276]. m ([1096]%29 as his second wife, WICHMANN [I] Graf von Seeburg, son of Graf CRISTIN [Querfurt] & his wife Oda von Haldensleben (-[1115]).

c) GÜNTHER (-1 Apr 1089, bur Naumburg Cathedral). The Genealogica Wettinensis names "Tidericum comitem et Willehelmum comitem de Canburch et Guntherum Cicensem episcopum" as the three sons of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[277]. Bishop of Naumburg 1079. "Heinricus…Romanorum imperator augustus" granted property "quod Gero pater…Gunteri episcopi dederat in comitatu Hasgethe Friderici palatini comiti et in pago Helfethe et in Scafestede" to Naumburg church by charter dated 10 Aug 1088, at the request of "Ekkeberti marchionis, Heinrici marchionis…Gunteri Nuienburgensis sedis episcopi"[278].
d) WILLA . The Genealogica Wettinensis names "Willam abbatissam de Gerbestide et Thieburgam prepositam de Gernrode" as the daughters of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[279]. Abbess of Gerbstedt.
e) THIETBURG . The Genealogica Wettinensis names "Willam abbatissam de Gerbestide et Thieburgam prepositam de Gernrode" as the daughters of "quartus filius [comitis Tiderici] Gero comes" & his wife[280]. Nun at Gernrode.

5. KONRAD (-17 Jan or 14 Feb after 1040). The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus"[281]. Graf von Wettin. m OTHILDIS von Katlenburg, daughter of DIETRICH [I] Graf von Katlenburg [Stade] & his wife Bertrada of Holland. The Annalista Saxo names "Theodericus et…Othilhildis" as children of Graf Dietrich [I] & his wife, specifying that the latter married "Conrado fratri Dedonis marchionis"[282]. The Genealogica Wettinensis names "sororem Tiderici senioris de Kathelenburc…Othilhildis" as wife of "quintus filius [comitis Tiderici] Conradus comes"[283]. Konrad & his wife had one child:

a) BERTRADA (-1145). The Genealogica Wettinensis names "Bertradam" as the daughter of "quintus filius [comitis Tiderici] Conradus comes" & his wife, naming her husband "Beringerus comes frater Ludowici comitis senioris de Thuringia"[284]. “Comes Ludowicus cum nepote suo Conrado comitis...Berngeri filio...cum uxore eiusdem domini Ludowici Adilheida ac filiis eorundem Hermanno, Ludowico, Heinrico, Conrado, dominaque Berchtrada comitis Conradi matre” donated “ecclesiam...Sangershusen” to Reinhardsbrunn by charter dated 25 Jul 1110[285]. m BERENGAR Graf von Sangerhausen, son of LUDWIG "mit dem Barten" Graf in Thuringia & his wife Caecilie von Sangerhausen (-before 25 Jul 1110).

6. RIKDAG . The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that "Riddagus sextus filius" died childless[286].
7. HIDDA von Eilenburg . The Genealogica Wettinensis names "filios: Fridericum, Dedonem, Thiemonem, Geronem, Conradum, Riddagum, et filiam Hiddam" as children of "comes Tidericus", specifying that Hidda married "duci Boemico"[287]. m SPYTIHNĔV II Duke of the Bohemians, son of BŘETISLAV Duke of the Bohemians & his wife Judith von Schweinfurt (1031-28 Jan 1061).

2. FRIEDRICH von Eilenburg (-Eilenburg 6 Jan 1017). "Dedonem et Fridericum" are named as sons of Dietrich in the Annalista Saxo[258]. Burggraf von Meissen. Herr von Eilenburg. Thietmar records the death of "Count Friedrich…in his burg Eilenburg", stating that he transferred Eilenburg to "his brother's son Dietrich" before he died while it was agreed that his remaining lands "would pass to his three daughters"[259]. The Genealogica Wettinensis records his death "in eadem civitate [=Hileburc civitatem suam] in sacra nocte epiphanie Domini"[260]. m ---. The name of Friedrich's wife is not known. Graf Friedrich & his wife had three daughters.

https://fmg.ac/Projects/MedLands/MEISSEN.htm#Dietrichdied1034

https://www.findagrave.com/memorial/100535198/dedo-von_wettin

https://en.wikipedia.org/wiki/Dedo_I,_Count_of_Wettin

see https://peoplepill.com/people/dedo-i-of-wettin/:

Dedo I, Count of Wettin (c. 950 – 13 November 1009), also known as Dedo I of Wettin, was a son of Theodoric [Dietrich] I of Wettin and Jutta of Merseburg.

As a young man, Dedo spent his childhood with his relative Rikdag, Margrave of Meissen, Zeitz and Merseburg, and was thus closely related to one of the most influential men of East Saxony. Dedo married, before 985, Thietburga, the daughter of Dietrich of Haldensleben, Margrave of the Nordmark.

In the years 974-985 Dedo I was involved in the rebellion of Duke Henry II of Bavaria against the Holy Roman Emperor Otto II and later against his son Otto III, until June 985, when the Bavarian Duke was finally subjugated in Frankfurt.

In 976 Dedo commanded a Bohemian army, conquered the March of Zeitz and robbed the Bishop’s Church. It is alleged that he even took his own mother prisoner.

Dedo apparently had a good relationship with Archibishop Giselher of Magdeburg, who helped him gain comital rights in the northern Hassegau. Moreover, Dedo successfully claimed the Castle of Zörbig for himself and his brother Friedrich.

The years before Dedo’s death were overshadowed by a feud with the Counts of Walbeck. When his father-in-law was deposed as the Margrave of the Nordmark, Dedo claimed the office of margrave for himself. The office was granted instead to Lothair, Count of Derlingau and Nordthüringgau. Lothair ruled the Nordmark from 983 to 1003.

Bishop Thietmar of Merseburg, Lothair’s nephew, tells in his chronicle that Dedo I was involved in the devastation of the castle of Wolmirstedt which was in the possession of the Counts of Walbeck. Dedo’s dispute with the House of Walbeck continued with Lothair's son and successor Werner von Walbeck (1003-1009; † 1014). Dedo was killed by Werner on November 13, 1009 along with his vassals near Mose at the confluence of the Tange and Elbe rivers.

Dedo and Thietburga of Haldensleben had the following children:

• Theodoric II Count of Wettin, and from 1031 Margrave of Lausitz (around 990, † 1034).

http://genealogics.org/getperson.php?personID=I00022885&tree=LEO

Dedi I Graf in Hassenga
M, #8909, d. 13 November 1009 Last Edited=9 Feb 2003

    Dedi I Graf in Hassenga was the son of Dietrich I Graf in Hassenga and unknown (?). He married Tietburga von Haldensleben, daughter of Dietrich Markgraf von Nordmark, before 19 December 985.  He died on 13 November 1009, killed.

    Dedi I Graf in Hassenga gained the title of Graf in Hassenga. Child of Dedi I Graf in Hassenga and Tietburga von Haldensleben -1. Dietrich II Markgraf von Ostmark+ d. 19 Nov 1034

Forrás / Source: http://www.thepeerage.com/p891.htm#i8909

Dedo I., Graf von Wettin (* um 960; † 13. November 1009) war ein Sohn des Dietrich von Buzici,Grafe von Liesgus aus dem sächsischen Adelsgeschlecht der Wettiner. Sein Bruder war Graf Friedrich von Eilenburg.

1. Leben

Der junge Dedo verbrachte die Kindheit bei seinem Verwandten, Markgraf Rikdag, Herr über die Mark Meißen, Mark Zeitz und Mark Merseburg, und stand somit in enger Beziehung zu einem der einflussreichsten Männer Ostsachsens. Verheiratet war Dedo mit Thietburga, der Tochter des Markgrafen Dietrich von Haldensleben, Herr über die Nordmark, die er vor 985 zur Frau genommen hatte.

In den Jahren von 974 bis 985 war Dedo I. an der Rebellion des bayrischen Herzogs Heinrich von Bayern gegen Kaiser Otto II. und später auch gegen dessen Sohn Otto III. beteiligt, dem sich der bayrische Herzog erst im Juni 985 in Frankfurt endgültig unterwarf. Im Jahre 976 befehligte Dedo ein böhmisches Heer, das Zeitz einnahm und die Bischofskirche ausraubte. Mit der Beute führte der Wettiner angeblich auch seine eigene Mutter als Gefangene fort.

Zu dem magdeburgischen Erzbischof Giselher hatte Dedo offensichtlich ein gutes Verhältnis. Dieser verschaffte ihm nach dem Tod des Grafen Binizo die Grafenrechte im nördlichen Hassegau. Zudem beanspruchte Dedo erfolgreich den Burgward Zörbig für sich und seinen Bruder Friedrich.

Die Jahre vor Dedos Tod waren schließlich von einer Fehde mit den Walbeckern überschattet, deren Ursache nicht bekannt ist. Dedo beanspruchte als Gemahl der Tochter des Markgrafen von der Nordmark nach dessen Tod das Amt für sich, welches aber der Walbecker Lothar erhielt. Lothar herrschte in der Nordmark von 983 bis 1003. Bischof Thietmar von Merseburg, ein Neffe Lothars, erzählt in seiner Chronik, dass sich Dedo I. an der Verwüstung der Burg Wolmirstedt beteiligte, die in Walbecker Besitz war. Auch mit Markgraf Lothars Sohn und Nachfolger Werner von Walbeck (1003-1009, † 1014) lag der Wettiner im Streit. Dedo wurde am 13. November 1009 zusammen mit seinem Vasallen Egilhard von seinem Widersacher Werner in der Nähe von Mose am Zusammenfluss von Tanger und Elbe getötet.

Graf Dedo hinterließ einen Sohn:

Dietrich II., Graf von Wettin, ab 1031 Markgraf der Mark Lausitz (* um 990; † 9/11/1032).